Kuřecí maso je považováno za nejstravitelnější ze všech druhů drůbežího masa a jeho spotřeba roste. Je častěji zařazováno do jídelníčků při hromadném stravování dětí, nebo třeba při dietním stravování v nemocniční péči. Jeho stravitelnost ale závisí na způsobu tepelného zpracování a celkové kulinární úpravě. Nejlépe je stravitelné maso vařené a dušené. Pečením se stravitelnost již snižuje a za nejproblematičtější běžnou úpravu lze považovat smažení kuřecího masa. Kuřecí maso obsahuje hodně bílkovin a málo tuku. Kontrolujeme-li si pečlivě denní příjem tuku ze zdravotních důvodů, můžeme preferovat pro přípravu jídel kuřecí prsa. Ta se také nejlépe hodí pro redukční dietu.
Základní výživové údaje na 100 g*
Průměrné |
Kuřecí maso |
Kuřecí maso |
Kuřecí prsa |
Kuřecí stehna |
hodnoty |
pečené |
vařené |
(s kůží) |
(bez kosti, s kůží) |
Energie |
694 kJ/166 kcal |
1066 kJ/257 kcal |
607 kJ/145 kcal |
723 kJ/173 kcal |
Tuky |
9,6 g |
20,3 g |
6,2 g |
11,2 g |
Sacharidy |
0 g |
0 g |
0 g |
0 g |
Bílkoviny |
19,9 g |
18,5 g |
22,2 g |
18,2 g |
Voda |
69,4 g |
60 g |
70,4 g |
69,5 g |
* Zdroj: Potravina.cz
Kvalitu kuřecího masa ovlivňuje celá řada faktorů. Často jsou pomíjeny vlastnosti organoleptické (barva, chuť a vůně). Ty ovlivňuje jak druh chovaného zvířete a způsob krmení a pastvy, tak také věk, pohlaví nebo typ svaloviny určité části kuřecího těla. Svoji roli hraje i způsob porážky a chlazení a průběh postmortálních změn. Přesto většinou hlavní senzorické rozdíly ve velkochovech závisí na rychlosti výkrmu.
Kuřecí tuk a obecně drůbeží, obsahuje více esenciálních mastných kyselin než tuk velkých jatečných zvířat. Kuřecí maso je velmi dobrým zdrojem vitaminů skupiny B a minerálních látek jako je zejména draslík, železo a zinek. Může být rovněž dobrým zdrojem stopových prvků jako je selen či měď. I zde hraje důležitou roli způsob krmení a pastvy.
Doporučujeme: